Když jsem tuto nahrávku slyšel poprvé, příjemně mě zahřálo u srdce, že stále ještě vznikají velmi osobité skupiny, které dokáží posunout zdánlivě vyčerpané hranice žánru zase o kus dál. Maďarští VARSO jsou nádherným příkladem toho, že originalita v rámci moderně pojaté tvrdé kytarové hudby ještě nevymřela a že se za tímto souslovím nemusí vždy schovávat jen „nu-rychlokvaška“ kopírující některého z popmetalových pěšáků první linie velkých nahrávacích společností.

VARSO se svým pojetím dotýkají jak dávno zapuštěných kovových kořenů, tak jazz’n‘metalových experimentů. Skupina vznikla již v roce 1996 jako hudební subjekt, ve kterém se snoubí častá cinkavá kytarová tappingová sóla s hutnými riffy a klávesově laděnými plochami. Další kapitolkou jest výrazná melodická basa, jež také často sklouzává k tappigovým smrštím. Do toho všeho je napasován vokál frontmana Viktora Pala. V čisté poloze mi tu a tam připomene Ozzy Osbourna (a když říkám tu a tam, myslím tím tu a tam), při growlingu však vpadává do velmi svojské polohy. Ke zvuku nemám výhrad, zní to prostě „jinak“ a velmi dobře, zvláště kovovo-medový zvuk basy, která je místy oproti kytaře až nezvykle moc v popředí.

Celé promo obsahuje 4 skladby, všechny působí celkem kompaktním dojmem, nic výrazněji nevybočuje, téměř jako by člověk poslouchal jednu písničku plnou zvratů, zajímavých kudrlinek a vyhrávek. První „Home Sweet Home“, zpočátku zvolna rozjíždějící se skladbička s výraznou basovou linkou vpředu, však brzy nabírá do pozadí vkusnou kytarovou onanii. Záhy však přechází do hutnějších riffujících poloh pronásledována zpěvem, který z čistých výšek klesá do řádně zachraptěných nížin. Ve dvojce „Entice Me“ mě po rázném začátku zaujala zurčivě zvonivá kytárka, přecházející v éterická sólíčka, ve zpěvu se opět střídá prasečí hloubkokvikot a klasický vokál. Předposlední pecka je díky převažujícímu hrdelnímu chropotu a naléhavému řvaní asi nejtvrdší a nejpřímočařejší. Závěr patří skladbě „The Point Of Honor“, což je zase taková nestandardní heavy-death fůze, ostatně jako celá produkce na „The Eastern Fashion“.

Na kotouči najdete krom hudby i multimediální přílohu čítající na neprofesionální poměry dost povedený videoklip ke skladbě „Gluelove“ z předchozího CD „Finding Deaf Ears“. Jako další bonus tu je i velké množství fotek skupiny, jak víceméně profesionálních promofotek, tak velmi domácích obrázků, které dokumentují začátky skupiny, živá vystoupení i různé pitky a soukromé akce. Rozhodně zajímavý exkurz do zákulisí skupiny.

„Eastern Fashion“ je rozhodně zajímavý a originální maďarský gulášek, s velmi výraznou chutí. Po bližším ohledání v něm najdete death metalové masité kousky, stejně tak i uzeniny pocházející spíše z rockovějších živočišných druhů to vše je zalito ve zvláštní kořeněné směsi, která voní po nějaké mě neznámé maďarské folklorní bylině. Avšak jist si nejsem tím, zda pro širokou veřejnost je tento pokrm lehce stravitelný, pro mě však výtečný gurmánský kousek.